|
O NÁS
|
Stručně o metalografiiVýhody metalografie Metalografie je používána zejména pro hodnocení kvality kovových materiálů,
svarů, odlitků, defektů apod. Rozmanité metody přípravy a vyhodnocení
však lze aplikovat i na jiné materiály například pro zkoumání stáří
hornin, kontrolu kvality skleněných lahví, hodnocení technické keramiky
nebo v lékařství. Nezastupitelnou úlohu mají tyto metody při hodnocení
havárií, poruch a úchylek od výrobních procesů ve strojírenství a dalších
odvětvích. Běžná doba přípravy Pro zjednodušení zde uvažujeme obvyklé metalografické postupy, to
jest dělení, zalisování, broušení, leštění a někdy leptání. Také zde
uvažujeme přípravu běžných kovových materiálů. Při použití pily MIKRON lze toto hrubé broušení úplně vyřadit. Jednak se tím zkrátí celková doba přípravy a jednak má obsluha jistotu, že okolí řezu nebylo tepelně ovlivněno. Doporučená velikost vzorků pro pozorování v mikroskopu Zbytečným plýtváním při přípravě vzorků bývá často výroba nepřiměřeně
velkého preparátu. Za celkem dostatečnou plochu stejnorodého materiálu
lze i s rezervou stanovit plochu do 100 mm2. Můžeme si například představit
tyč o průřezu 10 x 10 mm. U nestejnorodých materiálů například v oblasti svarů je dobré si připravit vhodný výřez, například úzký pásek přes celou hodnocenou oblast. Je to efektivnější než zbytečně připravovat velké plochy okolního materiálu. Přehřátí a deformace vzorků při neopatrné přípravě Snad největším nebezpečím při přípravě vzorků je mechanické a tepelné zhmoždění struktury. Kdo se tohoto nevyvaruje, tak zkoumá strukturu, kterou si sám vlastní neopatrností vytvořil! A jak to metalograf pozná? Obvykle těžko, a to jen náhodou, například při novém a citlivějším postupu přípravy. Jsou známy případy zhmoždění struktury u "metalografického" výbrusu až do hloubky 10 mm pod povrchem! Jaké je množství energie vnášené do vzorků při jednotlivých operacích? Broušení: vstupní energie z přístroje běžně v řádu stovek wattů je rozložena na celou plochu připravovaného vzorku. Vzorky při broušení navíc bývají obvykle výrazně chlazeny vodou, takže zde není příliš velké nebezpečí poškození struktury velkým množstvím tepelné energie. Leštění: je obvykle dokončovací operací s malými nároky na energii a s minimálním úběrem. Zalisování: zde je sice někdy velká vstupní energie řádově stovek až tisíce wattů, ale energie je rozptylována na celý objem vzorku a maximální teploty jsou hlídány termostatem. Teploty obvykle nepřesahují 190°C, což běžné materiály neohrožuje. Dělení: jedna z nejvíce energeticky náročných operací. Do velmi malé oblasti tenkého řezu jsou koncentrovány stovky až tisíce wattů! Navíc se v úzkých a hlubokých řezech zhoršuje účinek chladicí kapaliny, takže odvod tepla v blízkém okolí řezu se někdy blíží tepelné vodivosti děleného materiálu. Nevhodné dělení je rozhodně největším nebezpečím pro možné zhmoždění struktury! Z uvedeného přehledu vyplývá, že největší nebezpečí pro zhmoždění struktury je již na samém začátku při dělení vzorků. Používat při přípravě na dělení velká množství neřízené energie
znamená, Návody a postupy Ke všem přístrojům MTH jsou dodávány podrobné návody na instalaci a obsluhu. Jsou zde také informace o některých postupech přípravy vzorků. |